Dnes je 28.03.2024
Mongolové ve Vrbně pod Pradědem
Vloženo dne : 13.12.2009

Mongolové ve Vrbně
Jako mračna kobylek se od východu přivalily do Evropy jezdecké armády Mongolů. Jejich útok byl bleskový. Evropa ani nestačila zareagovat významnějšími obrannými kroky.
Dne 31. května roku 1223 utrpěla ruská knížata drtivou porážku na řece Kalce u Azovského moře, čímž si Mongolové otevřeli cestu do evropského vnitrozemí. V roce 1238 vypálili Moskvu, v prosinci roku 1240 padla metropole staroruského státu Kyjev a už se v březnu jeden z proudů jízdních vojsk Čingischánova vnuka Bátúa převalil přes vypleněný Krakov do Slezska. Nemilosrdným pleněním a vražděním budili Tataři hrůzu všude, kam vtrhli. Tataři Mongolům začali říkat Rusové. Pojmenování odvozené od výrazu „tartarus“ – peklo- mělo symbolizovat trpké zkušenosti, které ruský lid s nájezdníky učinil.
Dlužno připsat českému králi Václavovi I., který tehdy panoval, k nesporným zásluhám, že takřka jako jediný přijal výzvy ke společné obraně proti invazi zcela věcně a místo panikaření se pokoušel mobilizovat spojence, narychlo opevňoval strategické hrady a jednal účelně a energicky. V té době bylo také konečně alespoň částečně – na jednom břehu Vltavy-opevněno hlavní město českého království Praha. Od dnešního Národního divadla vedla dvojitá hradba s s vozovou cestou na koruně parkánu, lemovaná souběžně vedoucím vodním příkopem, dnešní Národní třídou okolo Můstku(zde bývala branka v této hradbě a most přes vodní příkop), Příkopy a Revoluční ulicí zpět k Vltavě, která chránila dnešní Staré město z druhé strany.
Jenomže události měly příliš rychlý spád. Dne 9. dubna 1241 byl nečekaným přepadem mongolské jízdy zaskočen slezský vévoda Jindřich Slezský Pobožný, Václavův švagr. Musel s útočníky svézt řež v bitvě u Lehnice na místě, zvaném Dobré Pole(Legnica v Polsku poblíž Wroclavi?) V boji proti značné, prý až pětinásobné, přesile utrpěla slezská armáda – spojená vojska křesťanů- těžkou porážku. Vévoda padl, jeho hlavu si podle svého krutého zvyku odvezli nepřátelé. Václav spěchal příbuznému na pomoc, avšak v době bitvy byl vzdálen ještě dva denní pochody a tak přišel pozdě a marně.
Po bitvě se houfce Mongolů rozjely do všech stran za kořistí. Nezdržovaly se obléháním opevněných měst, hradů a tvrzí, nájezdníci jen brali, vraždili,loupili a ničili vše, co jim nejsnáze přišlo do rukou. Malé oddíly se bleskurychle přesunovaly z místa na místo a strach místního obyvatelstva zveličil, co již samo o sobě bylo dostatečně hrozné. Mračna divochů obsadila střední Evropu .
Jezdecké útvary Mongolů se velmi lišily od tehdejších vojenských jednotek ve střední Evropě především způsobem boje. Vynikaly bleskovými dálkovými přesuny, nenadálostí úderů, lstivostí a krutostí(zajatce brali zřídka a pokud ano, uřezávali jim nosy nebo uši). Typickou taktikou byl manévr, při němž se mongolské jednotky dávaly na předstíraný útěk, aby nepřítele vzápětí napadly ze zálohy. Mentalitě evropského rytíře připadala takováto úskočnost odporná, nicméně díky této taktice získávali Mongolové spolehlivě převahu .
Avšak vpád Mongolů, tak náhlý, skončil stejně rychle, jak začal. Ještě jezdecké oddíly ze severu rychle protáhly přes Moravu do Uher, aby se spojily s jinými Bátúovými oddíly. Ještě svedly pár nevýznamných šarvátek a začátkem roku 1242 zmizely na východě. Smrt Čingischánova nástupce Ogodaje a spory o dědictví urychlily nečekaný zvrat situace.
Ogodaj, třetí ze synů Čingischána-Temudžina, jeho nástupce a dědic, který zemřel v roce 1241, vládl tehdy mongolské veleříši, která sahala od Tichého oceánu až k Polsku. Samotného vpádu do Evropy v roce 1240 se nezúčastnil, nájezd vedl jeho syn a Čingischánův vnuk Bátú(zemřel v roce 1255), který po návratu za tok Dněstru vybudoval v jihovýchodní Rusi obrovské panství, zvané „kipčak“ nebo Zlatá horda. To sahalo od Krymu až do střední Asie a jeho krutovláda držela v područí i ruské knížectví. Ačkoliv velký chán Ogodaj nikdy v Evropě nebyl, přece jen významně zasáhl do dějin kontinentu a to svou smrtí, neboť právě zpráva o ní přiměla Mongoly k rychlému návratu a střed Evropy byl na čas uchráněn před dalším utrpením.



Autor článku : Ing. Evžen Suk
Nový diskusní příspěvek (max 500 znaků)
Jméno : Předmět :


Antispamová ochrana: Kolik je tři krát tři
Diskuse
jméno předmět obsah IP adresa  

Evžen  | 21.3.2010, 01:04
#8969
90.179.xxx.xxx

Zajímavé
informace o zlatu, jeho dolování a vůbec historii lze najít třeba na http://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/zuckmantl-zlate-hory-v-jesenikach.html nebo na mnoha jiných zdrojích. Stačí vložit do vyhledávače Zlato v Jeseníku nebo Zlato v českém masivu a máte co číst.

Evžen  | 21.3.2010, 01:00
#8968
90.179.xxx.xxx

To Zdeněk
Pane Zdeňku, děkuji za dovysvětlení. Nějak jsem nedomyslel, že ta spojitost Mongolů s Vrbnem ze článečku není vůbec jasná. Máte úplnou pravdu, po vítězné bitvě u Legnice v roce 1241 protáhla mongolská horda mimo jiná místa i Vrbenskem, tehdejší osadou Gesenke a vypálila ji a vyvraždila i s hradem, který stál na ostrožně nad Karlovicemi. Dnes jsou tam jen minimální stopy, pár kamenů v mlází. Ale tehdy byla zničena a na určitý čas umrtvena úspěšně se rozvíjející hornická osada, jejímž dědicem se po mnoha staletích stalo Vrbno pod Pradědem. Samotná osada asi byla někde výše nad dnešním Vrbnem, snad na svahu Vysoké hory, kde nyní je možno nalézt stopy po dolování a zřelenou rýhu po zaniklé strouze, která vodou napájela hamry, drtící zlatonodnou rudu. Asi to tu vypadalo podobně, jako ve zlatokopeckém skanzemu u Zlatých hor.
Podle doktora Večeřy, geologa z Jeseníku, mohlo být ve zlatonosném revíru na Vysoké hoře a směrem k Andělské hoře stovky malých šachet, kde skupiny horníků dobývaly zlatou rudu, drtily jí a plavili v dřevěných žlabech. Na ovčích kůžích se pak zachycovaly kousky čistého zlata. Tahle technologie tady má značnou tradici, podle vykopávek v Suché Rudné se zde rýžovalo zlato už více jak 1500 let před naším letopočtem. Je to asi nejstarší doložené dobývání zlata ve Střední Evropě. Je to opravdu zajímavé a podivuhodné, jakou dávnou historii Vrbensko a okolí má. V průběhu času se oblast vždy vyšvihla, dostala na vysokou úroveń a z různých příčin opět poklesla. Obvykle za tím vězela lidská chamtivost a touha přijít lehce k bohatství, o které se zasloužili jiní. Bylo by zajímavé vědět, jak bude historie pohlížet na dnešní dobu. Z hlediska dobývání zlata asi nic moc, ale v posouzení obecné úrovně? Kdo ví....

Zdeněk  | 14.2.2010, 07:33
#8791
90.176.xxx.xxx

Mongolové ve Vrbně
Jaroslave zmiňuje se o nich Kloske ve své kronice z roku 1911(Chronik von Würbenthal) v souvislosti se zničením hradu Freudenstein s osadou Gesenek.(předchůdce Vrbna).

Jaroslav  | 14.12.2009, 17:34
#8654
90.177.xxx.xxx

Zajímavý článek, ale nějak postrádám ty Mongoly ve Vrbně :-D

  0/0  
Zobrazuji "pouze" posledních 1000 příspěvků. Ostatní příspěvky najdete v historii diskuse (8 Mb+).