Dnes je 20.10.2018
S T Á V K A
Vloženo dne : 15.6.2011

V Opavě nemají lidé na benzin, tak musí jezdit na kolech“
HESLO DNE: PROSTÁVKOVAT SE K TRVALÉMU BLAHOBYTU
Kdysi jsem se bavil o stávkách jako takových s kolegou, který pracoval řadu let jako novinář v několika demokratických zemích (pro méně orientované - jsou to většinou ty na západ od nás). Tvrdil mi, že tam, když už se stávkuje, má to většinou smysl a logiku. Je to prý také tím, že odboráři si většinou volí do čela svých odborových centrál vysoce inteligentní a vzdělané předáky. Mnozí z nich by prý mohli okamžitě nahradit v manažérských funkcích vrcholné představitele firem, proti jejichž politice vedou zaměstnance do stávky. Nepatřím do fanklubu Petra Nečase, ale neznám jméno nějakého českého (ani moravského či slezského) odborového předáka, který by alespoň elementárně zvládl funkci předsedy vlády. A pokud by přece jenom někdo z těch současných předáků do funkce premiéra nastoupil, začal by pravděpodobně hned druhý den stávkovat sám proti sobě.
Naši odborářští vůdcové již od dob „táty Falbra“ mají bohužel v repertoáru stále obehrané dvě písničky. „Je stále hůř“ a „chcete nám vzít naše vymoženosti“. Onen první slogan lze použít kdykoli, a je neuvěřitelné, jak dokonale ho dokáží skloňovat ve všech pádech i oni dva mladší sociálnědemokratičtí vůdci, kteří nikdy v životě na své peněžence nepoznali, jak to je, když „ je hůř“. Snad pouze v době jejich úžasné adolescence.
Polínka na pomyslný táborák spalující naše zatím ještě krásné jsoucno, klade dneska kdekdo. Nedávno líčil v nějakém pořadu estrádník Jiří Krampol, jak se má on sám zle, a jak zle se mají lidé obecně. Novinky.cz ho citovaly takto: „Ty demonstrace nebyly ničím proti tomu, co může přijít. Jezdím do Opavy za příbuznými, tam přijde do obchodu dvanáct lidí za tři dny, nemají za co nakupovat. Je tam příšerná nezaměstnanost, lidi nemají na benzín, jezdí na kolech".
Jezdím do Opavy nejméně jedenkrát týdně. V těchto slunečních dnech mnoho lidí vysedává na zahrádkách restaurací, děti poskakují po chodnících se zmrzlinou, a četné restaurace jsou vesměs plné. Přibývá salonů, které prodávají auta, přibývá i těch restaurací, obchody jsou neuvěřitelně plné, včetně Tesca a Lídlu ve středu města, a Globusu na jeho okraji. Pravdou je, že hodně lidí jezdí na kolech. Prodejen kol je zde možná stejný počet, jako prodejen aut. Ani jedny, ani druhé se kupodivu nezavírají. Na kolech se v Opavě jezdilo vždycky. Toto krásné město je totiž na rovině a docela pohodlně by zde mohl jezdit i pan Krampol. Opava je bohaté, krásné a neustále se rozvíjející univerzitní město ve všech směrech. Kousek od Opavy je benzinová pumpa, která má již řadu měsíců cenu benzinu okolo 33 korun a ještě nezkrachovala (sic!). Pravdou je, že jistá část Opavska (například Vítkovsko) je složitou oblastí s vysokou nezaměstnaností, která se ovšem nedostává do statistik, protože Opavsko je na tom celkově dobře. Což ovšem není důvod ke stávkám. A navíc je to námět na jiné povídání.
Před dvěma dny jsem se vracel ze zahraničí a při jízdě od hranic jsme soutěžili, kolik potkáme totalitních aut. Minuli jsme cestou na Moravu stovky, možná i tisíce automobilů. Potkali jsme pouze jednoho recesistu s vozidlem značky Trabant. Ten si ovšem patřičně užíval pozornosti, kterou vzbuzoval, takže ani on mezi čtvrtečními demonstranty rozhodně nebude. Ostatní auta námi míjená, byla cenově hodně více než statisícová. Řekněte mi tedy, kde ti lidé na to berou, neboť na těch silnicích nemohli být samí milionáři.
Nepatřím ani do fanklubu Miroslava Kalouska. Teď bude řeč o těch vymoženostech, které chce vláda lidem brát. Již slovo vymoženost stojí za slovní rozbor. Poté přijdete na to, že stávkovat skrzevá to, že nám někdo chce vzít „ naše vymoženosti“ je zcela zcestný úmysl. Spíše by si měli soudruzi odboráři položit otázku, kolik toho udělali i oni sami k tomu, aby se ony „vymoženosti“ staly běžným standardem. Jestliže tedy Miroslav Kalousek říká, že nemá nic proti deputátům jakéhokoli druhu, včetně stravenek, proč ty stávky? Ano. On ministr financí totiž tvrdí, že deputáty by měly být financovány z kapes podnikatelů a provozovatelů institucí, nikoli z kapes státu. S čímž by se mělo všeobecně horlivě souhlasit, a nikoli proti tomu stávkovat. Každý druhý člověk stojící se mnou ve frontě u pokladny v samoobsluze, platí stravenkami, které dotuje stát. I proti zrušení tohoto se bude stávkovat?
Právo na stávku je neodmyslitelným právem občanů v demokratickém státě. To platí obecně. V detailech pak může docházet k různému pojetí účelů stávek. Jejich základem bývá zpravidla požadavek na zlepšení podmínek pracovníků, zejména pak na zvýšení příjmů. V Ostravě celý půlrok jednaly odbory s vedením Dopravního podniku Ostrava o zvýšení platů. Odboráři požadovali osm procent, zaměstnavatelé nabízeli tři procenta. Průměrný plat v podniku je 22 872 korun (za posledních pět let stouply platy o více než 33%) a magistrát doplácí dopravnímu podniku (městské akciové společnosti) ročně asi miliardu korun. Problém je v tom, že ostravský dopravní podnik, podobně jako jiné dopravní podniky v této zemi, je dotován. Zřejmě proto, aby ceny jízdenek dosahovaly maximálně snesitelné výše. V Ostravě se nakonec dohodli a všichni si zřejmě přišli na své. Všichni? Onehdá jsem četl v novinách, že Pražský dopravní podnik za minulý rok vykázal zisk. I když byl magistrátem dotován několika desítkami milionů korun. Což se děje i v případě podobného podniku ostravského. Vidíte? To je ta naše česká schopnost. Švindlovat, aby se mohly vyplatit podíly „ na zisku“. Veškeré dotování dopravních podniků všeho druhu je problematické. Jestliže dopravní podniky vykazují za uplynulý rok ztráty, které jsou městy akceptovány a dopláceny, jak chcete zjistit, že ředitel tohoto podniku platí (například) zbytečně tři sekretářky, nebo že se v servisních dílnách i přes noc zbytečně svítí, protože opraváři nejsou zvyklí zhasínat?
Totéž platí i pro státní České dráhy. Loni jsem na tomto místě psal o tom, jak je Emil Zátopek hnusně špinavý (jedna rychlíková souprava mezi Ostravou a Prahou), a jak strašně vypadá rychlík Praha – Mnichov. Zátopka jsme letos nepotkali a rychlík do Mnichova? Stále bída a utrpení. Malý počet vagonů, o jejichž pohodlnosti a modernosti si můžete nechat jen zdát, stupidní a neodborné hlášení vagonového rozhlasu, značné zpoždění na trati na českém území, které „dohnal“ až německý strojvůdce. Na rozdíl od loňska zde byl v soupravě údajně zařazen i jídelní vůz. Na stěnách vagonů jsou značky (zkřížený příbor) se svítící šipkou vlevo či vpravo. Úžasné a typicky české. Šel jsem za svítící šipkou vlevo a došel na konec soupravy. Žádný jídelní vůz zde nebyl. Typicky české řešení. Byl totiž na opačné straně. Jenže dostat se k němu, znamenalo klopýtat přes desítky kufrů cestujících, kteří museli sedět na chodbičce, protože rychlíková souprava měla malý počet vagonů. Snad nám za určitou dobu bude umět vysvětlit tento stav i sám pan Frejk. Pokud ovšem někdy pojede také vlakem do München.
Je zajímavé, že proti tomuto neřeknou odboráři z dopravy ani slovo. Železničním odborářům kupodivu nevadí ani přemrštěné příjmy šéfů jejich podniku, kteří neumějí zajistit minimum čistoty v železničních soupravách, ale budou stávkovat proti Nečasovi, který je svými příjmy proti Žaludovi a spol. úplný břídil. Ve čtvrtek se bude stávkovat a ministerstvo dopravy toho využije k opravě kolejí. Konec konců, je to lepší, než kdy se pod jeho patronací někde na severu Čech proplatí stavba mostu, která se vůbec neuskutečnila. Pochopíme-li tedy čtvrteční odborářskou stávku jako způsob vedoucí k opravě zanedbaných kolejových svršků, a tím i ke všeobecnému blahobytu, je třeba přátelé vyjít do ulic. Je to opravdu to nejmenší, co můžeme v této zemi pro blahobyt udělat. Bohužel. Petr Andrle



Autor článku : ČAS - internetový nezávislý list ( 15.6.2011 ) www.bruntal.net , www.hbl.cz
Nový diskusní příspěvek (max 4 000 znaků)
Jméno : Předmět :


Antispamová ochrana: Kolik je 1 plus 1
Diskuse
jméno předmět obsah IP adresa  

  0/0  
Zobrazuji "pouze" posledních 1000 příspěvků. Ostatní příspěvky najdete v historii diskuse (8 Mb+).